Kosáci a žížaly aneb Lezení je zábava

Jak motivovat děti, aby lezly do výšky? Atraktivní téma a aktivity jim pomůžou překonat strach lezení do výšek.

Tato lekce, kterou jsem využila pro děti necelé 2 roky – cca 4,5 byla velmi atraktivní a děti nadšeně běhaly a lovily žížaly, kterými postupně krmily ptáčky v hnízdečku.

Zaměření lekce: koordinace celého těla, posílení středu, prostorová orientace

Pomůcky: ptáčci, košíčky na zavěšení, nastříhané provázky jako žížaly, obruče

1. Na písničku „Chytila jsem na pasece žížalu“, děti běhaly a na signál (zastavení písničky) vlezly co nejrychleji do díry, aby je kosáci nechytli (rodiče).

Obruče byly upevněné v kopulích a rozestavěné do kruhu. U starších dětí mohou držet obruče rodiče

2. Obruče jsem využila ještě na probíhání přes obruče – ležely na zemi a děti probíhaly bez zastavení, skákaly, později znovu prolézaly, protože jsme z nich udělali tunel.
3. Potom se vydaly na lov žížal – pro žížalu lezly po šikmé ploše ( nafukovací airtrack podložený díly švédské bedny) – nesměly při tahání žížal spadnout do bahna.

Jakmile vylovily žížalu, našly si hnízdečko s ptáčkem ( já měla 4 hnízda rozmístěná po tělocvičně – 2 lezly po žebřinách a 2 do výšky přes navršené crossfit bedny a díly švédské bedny) a šplhaly ho nakrmit, aby vydržely přes chladné počasí, které pořád ještě je 😊

4. Nakonec se staly samy žížalkami – podpora lezení po 4 – děti byly na 4, rodiče nad nimi a děti se jim snažily „ulézt“

Starší děti váleli rodiče jako žížalky – podpora zpevnění celého těla – kdy děti leží s nataženýma nohama i rukama a nechají se od rodičů valit po tělocvičně.